Sice se mluví o růstu životní úrovně, ale také roste počet lidí v exekuci. Je jich skoro 900 tisíc a nepřímo to zvyšuje propast chudých a bohatých. Nejde o to odpustit nezodpovědným lidem žití na dluh. Ale jde o to, aby kvůli jízdě na černo v MHD a prodlení z pokuty někdo nepřišel o tisíce a aby se na něm neobohatili exekutoři.
Na Vysočině na tom nejsme tak zle, ale i zde exekutoři loni vymáhali 9 miliard korun (skoro rozpočet kraje). Řada lidí si pořídí něco na splátky, nestačí splácet, přebíjí dluh dluhem a neplatí upomínky. I proto jsem v zastupitelstvu kraje usiloval o dorovnání příspěvků Občanské poradně Jihlava, která tyto problémy bezplatně řeší. Včetně třeba rekordního dlužníka s 52 věřiteli.
Celé téma musí mít komplexní řešení. Počínaje Občanskou poradnou, sociálními pracovníky v terénu a konče spoluprací s obcemi či firmami, které dlužníky zaměstnají. Je třeba bojovat s lichvou a prosazovat výuku finanční gramotnosti. Vysočina by také měla mít svůj krajský soud, aby se i exekuce řešily teritoriálně. Promíjet plošně dluhy nelze. To by bylo nefér vůči těm, kdo na dluh nežijí. Ale stejně nefér je, aby na bídě jedněch bohatli druzí. Je třeba najít rozumný střed.